Sepilok je svetove proslule rehabilitacni centrum pro orangutany, kde pomahaji prezit orangutanim sirotkum a navraceji je do prirody. Orangutani miminka jsou totiz do svych deseti let zavisla na matce, ktera je uci vse potrebne pro preziti. Pokud ale o matku prijdou, nemaji sanci prezit. Tito sirotkove se pak dostavaji do Sepiloku, kde je jim venovana veskera pece.
Sepilok je od Sandakanu vzdaleny 23 km a jezdi tam co hodinu mini bus c.14 (batu 14). Cena 6 MYR. Ja vyrazila hned v osm. V devet se otviraji brany a v deset je krmeni. Za 45 minut jsem jiz byla na miste. Bylo pod mrakem a bylo jasne, ze zaprsi. Na doporuceni jsem si schovala do skrinky batoh. Opice jsou pry zakerne a kradou. Nejen pry orangutani muzou byt zakerni, ale je tam spousta makaku, kteri jsou prosluli zlodeji.
Vstupne je pro cizince 30 MYR + 10 MYR za fotak. Vydala jsem se po drevenem chodniku vedoucim lesem k mistu, kde bude krmeni. Jeden z vudcu nas nasmeroval nejdrive do jesli, kde jsme za sklem mohli sledovat hrajici si orangutani miminka. Budova pozorovatelny je zastresena. Tam jsem preckala lijak, ktery se spustil.
Pred desatou jsem zaujala misto u zabradli pred terasou, kam by se meli orangutani sejit na krmeni. Vetve okolnich stromu se obcas pohnuly, jak se tam prohaneli makakove. Po desate dorazil zamestnanec centra s kosem plnym ovoce. A za nim jeden dospely orangutan. Hned se dal do obeda. Makakove nejdrive jen z povzdali pozorovali, pak se obcas nejaky odhodlal se priblizit a ukrast kus orangutanovy vecere. Ten se po nem vzdy ohnal. Dokud byl orangutan na plosine, makakove se drzeli zpet. Jakmile se ale orangutan rozhodl ukoncit veceri a po natazenem lane se odruckoval do lesa a i zamestnanec centra odesel, makakove nelenili a naskakali na plosinu a behem chvile vse snedli.
Znovu jsem se presunula do jesli, kde jsem jeste chvili pozorovala miminka a pak se vydala ven z arealu.
V kavarne pojedla a zamirila do sousedniho rehabilitacniho centra urceneho bornejskym malajskym medvedum. V centru se nachazeji medvedi zachraneni z ilegalniho zajeti. Tito sympaticti medove jednak konci na taliri a jednak jsou odchytavani pro cinsky trh. Jak jsem zjistila, zivot a existenci mnoha zvirat ma v sachu cinska medicina, ve ktere se pouzivaji casti danych zvirat. Kvuli tomu je ohrozeny tygr, zralok, nosorozec, malajsky medved, manta obrovska...
Vstupne je 32 ringgitu. Rehabilitacni centrum bylo zrizeno v roce 2008 a v soucasne dobe se zde nachazi okolo triceti medvedu, kteri se po tom soku v zajeti uci prezit v prirode a az budou pripraveni, budou navraceni zpet do volneho lesa.
Zatimco v orangutanim centru bylo narvano turisty, tady byla jen hrstka navstevniku. Uz kvuli tomu se mi medvedi centrum libilo vic. A take kvuli tem roztomilim medum, kteri se line prochazeli a hledali neco k snedku. Zamestnanci centra, kteri dohlizeji na klid, ochotne zodpovidali vsechny otazky.
Malajsky medved je rozsireny po malajskem poloostrove a na Borneu zije jeho poddruh. Bornejsky medved je o polovinu mensi nez ten malajsky. Meri do 150 cm. Zivi se hmyzem, ovocem a medem a podle nej byl nakreslem medvidek Pu (kvuli detem je ale oranzovy a ne cerny).
Po dvanacte jsem se vydala k recepci, pred niz tropil pozvizeni mlady orangutan, ktery obsadil stromek a lamal vetve. Zamestnanci se jej pak snazili odlakat.
Podivala jsem se na video tykajici se vymirani zivocisnych druhu lidskou vinou a kolem pul druhe se vratila na pozorovatelnu sledovat krmeni medvedu. To probehlo po druhe. Medvedum do ohrady nahazeli kokosove orechy, ktere se pak snazili rozbit. Vsem se to povedlo a v leze na zadech si vychutnavali kokosovou vodu. Jeden ale nebyl tak silny a hlasite narikal a pak chodil k ostatnim zebrat. Jednomu medvedovi sebral jiz rozbity orech a vyjidal bilou duzinu. Pritom pokracoval v mruceni. Bylo to zabavne divadlo. Z nedalekeho orangutaniho centra se ozyvalo sloni rozzlobene troubeni. Pry tam zakladaji centrum pro slony, kteri se ztratili v plantazich palem olejnych. Pred dvema dny tam dostali dvoumesicni slune. Navstevnici ale nemaji moznost slony videt. Bohuzel.
Na tri jsem cekala na parkovisti na mini bus. Zpet ve meste jsem zamirila k muzeu. Mela jsem jeste hodinu na prohlidku. Tedy jen teoreticky. Bylo mi receno, ze v nedeli zaviraji driv a ze uz je zavreno. Tak jsem pro dnesek ukoncila prohlidku. Zasla do internetove kavarny, kde mi ale rekli, ze nemuzu pouzivat USB a nahrat si fotky. Nastesti mi pozdeji na hostelu rekli, ze muzu pouzit jejich pocitac.
No hay comentarios:
Publicar un comentario