Posledni den v ostrovnim raji - cely den na ostrove Mataking

V osm rano jsem naklusala jen s tim nejnutnejsim ke kancelari Sipadan Dive Centre. O pul hodiny pozdeji jsme nasedli na clun. Byli jsme jen tri. S cinskym pareckem jsem se potkala jiz na prvni tour na ostrov Mataking. Ti dva si kazdy zaplatil i obed v rezortu. Za "pouhych" 400 ringgitu tak meli pristup dovnitr velkeho ostrova. Ja za svych 200 ringgitu jsem mela prakticky cely maly ostrov pro sebe a obed na clunu.
Mataking je jeden z nejvzdalenejsich ostrovu, za beznych okolnosti tam cesta zabere asi 50 minut. Dnes ale bylo more trochu neklidne. Foukal vitr a na obloze obcas proplouvaly mraky. Podle predpovedi tu byla moznost nejake prehanky.
Takze se zdrzenim pri vyrizovani razitka na hlavnim molu a skakavou plavbou, pri ktere jsme byli od strikajici vody mokri od hlavy k pate, nam cesta zabrala hodinu a pul. V deset moji cinsti spolucestovatele vysedli u mola hlavniho ostrova a sli se zaregistrovat do resortu. Ja jsem nemela povoleni, tak jsem byla prevezena k sousednimu malemu ostrovu, kde mohl nas clun kotvit cely den. Jak jsem se jiz zminila, Mataking jsou vlastne dva ostrovy spojene pisecnou siji, ktera se obnazi za odlivu. Na vetsim ostrove je luxusni resort, vojenska stanice a buh vi co jeste (nemohla jsem jej prozkoumat), na malem ostrove neni nic. Jen stromy a kere. A ja :-). A pozdeji par turistu, kteri na chvili vysedli z nektereho clunu.
S udajem, ze nazpet se vyplouva v 15 hodin, jsem opustila clun a vydala se objevovat ostrov. Na delku muze mit tak 100 metru, na sirku tak 10 m. Odhadem.
Mela jsem v planu najit nejake pekne mistecko ve stinu pod stromem, tam rozlozit deku a snorchlovat a relaxovat na plazi. Mistecek jsem nasla spoustu. Dosla jsem na druhy konec ostruvku a v mori zahledla pohybujici se stiny zelv. Obcas se nejaka vynorila nad hladinu, aby se nadechla. Povesila jsem veci a vydala se se snorchlem za nimi. More bylo tak po pas. Zelvy me ale asi zmercily a nez jsem se dostala tam, kde byly, odpluly.
Na plazi jsem chvili sbirala pekne kostry morskych hvezdic a obesla ostrov nazpet. Vratila se na navetrnou stranu, povesila veci na strom a sla snorchlovat. Tady je more tak pruzracne, ze je moc pekna viditelnost. Pri druhem vstupu do more o kus dal se mi podarilo "vyplasit" z jejiho ukrytu obri, asi 2 metrovou, zelvu. Kousek prede mnou se najednou vynorila zpod velkeho koralu a pomalu zacala stoupat k hladine a dal do otevreneho more. Uzasne.
Na severni strane se obloha zacala zatahovat a brzy bylo videt v dali tmavou destovou clonu. Po poledni jsem se priblizila k nasemu clunu a od lodivoda dostala naservirovany dobry obed ve forme krabickoveho bufetu. Zatimco jsem na clunu obedvala, prehnal se pres nas zbytek destoveho mraku. Za chvili bylo po desti a opet svitilo slunce.
Lodivod me zavezl o par metru dal od ostrova, kde jsem opet skocila do more. Pod kamenem jsem objevila zvlastni velkou rybu, ktera docela dobre splyvala s okolim. Na prvni pohled vypadala jeji hlava jako krokodyli, jen bila.
Take kolem me proplavali dva kalamary. A jeste jedna zelva.
O pul druhe jsem sla na ostrov se konecne trochu opalovat a jen tak uzivat more jen v plavkach. Spalena zada jiz neboli a predek jsem taky potrebovala trochu opalit. More melo nadhernou tyrkisovou barvu. Pomalu nastaval odliv a pisecna sije se pomalu obnazovala.
Bohuzel ten den utekl jako voda. Byly tri hodiny a ja se opet nalodila. Cinsky parecek pry uz jel nazpet drive. More jiz bylo klidnejsi, tak cesta netrvala tak dlouho.
Byl to uzasny den. Ostrov Mataking se pro me stal cislem 1 mezi Sempornskym souostrovim. Naopak, Mabul me zklamal. Jeste, ze jsem nakonec z uspornych duvodu zustala ubytovana v Semporna. Vynikajici zakladna pro vylety.
Zitra jiz presun pres Lahad Datu do Danum Valley Field Centre. Opet do dzungle.

Vylet na Mabul a Kapalai

V osm me vyzvedl zamestnanec Sipadan Dive Centre a zavedl me k jejich kancelari. O pul hodiny pozdeji jsme nasedli na clun, ktery kotvil kousek odtamtud a vyrazili na cestu. Byla jsem zvedava na Mabul, protoze puvodne jsem chtela tech pet dni stravit tam a uzivat si snorchlovani a pohody. Pak jsem ale zvolila o hodne levnejsi variantu v Semporne a nemuzu si stezovat.
Cesta na Mabul zabrala neco pres hodinu. O pul desate jsem vysedli na ne zrovna ciste plazi a byli zavedeni do resortu tohoto tour operatora. A nastalo cekani na desatou hodinu, kdy se jelo na prvni snorchlovani na nedaleky "ostrov" Kapalai. Tato zbytecna ztrata casu se mi moc nelibila.
Kapalai je ostrovem asi jen za odlivu. Na pisecnem podlozi jsou vystaveny na kulech chatky resortu. Snorchluje se pak pod okny jednotlivych chatek.
Na prvni pohled me tady podmorsky svet moc nezaujal. More bylo trochu zkalene. Nasla jsem ale zajimava mista. Zajimavy byl pocit pohledu do hlubin v miste, kde koralovy utes strme pada do hlubin.
Pred polednem jsme se vratili na Mabul do resortu Sipadan Dive Centre, kde na nas cekal obed formou bufetu. Instruktor nam rekl, ze na dalsi snorchlovaci vypravu se jede ve dve. Dalsi zabity cas. Lehla jsem si na lavicku pod altanek. Prochazka po plazi me nelakala. Navic bosky je to nebezpecne, protoze na plazi bezne lezi rozbyte sklo. A odpadky.
Ve dve jsme byli zavezeni na jizni stranu ostrova k malemu utesu. Nastaval odliv a proud byl docela silny. Porad jsem musela plavat, i kdyz jsem chtela byt na miste. Dojem kazily obcasne odpadky odplouvajici od ostrova.
Zahledla jsem bilou morenu, taky morskou okurku. A nakonec i rejnoka schovaneho pod koralem. Ackoliv jsme meli na miste zustat do pul ctvrte, byli jsme odvolani driv kvuli blizici se bource. V dali bylo videt, jak mohutne leje. Na Mabul se ale dest nedostal.
Zpet do Semporny jsme zamirili po ctvrte. More nebylo klidne a my na vlnach nadskakovali.
Do Semporny jsme dorazili o pul seste. Zasla jsem do kancelare spolecnosti se zeptat, zda nasledujici den poradaji vylet na Mataking. Rano jsem videla jeden z jejich lunu tam mirit. Majitelka mi rekla, ze ano, ze ma jeden parecek, ktery tam chce stravit den. Pry me to vyjde na 230 MYR. Za chvili slevila na 210 MYR. Nemela jsem u sebe penize, tak jsem ji rekla, ze se stavim pozdeji.
Nasi recepcni jsem se zeptala na normalni cenu. Ta mi rekla, ze se mi pokusi zajistit vylet pres nejakeho znameho jen za 180 MYR. Ze mi da vedet vecer. Vecer mi ale rekla, ze na Mataking nikdo nejede. Tak jsem se vratila zpet do kancelare Sipadan Dive Centre a nakonec zaplatila "jen" 200 MYR. To ale stoji za posledni den v raji.

Vylet na vyhlidku z ostrova Bohey Dulang, k morskym ciganum, za snorchlem na ostrovech Mantaguan a Sibuan

Na tento vylet jsem se tesila. Pocasi se opet vydarilo, tak nic nebranilo tomu, abych si odvezla spoouuustu nadhernych fotek. To hlavni, co me zajimalo, byl vystup na vyhlidku na ostrove Bohey Dulang, odkud je nadherny vyhled na okolni ostrovni krajinu.
Vyrazili jsme opet o pul devate, nalodili se a kratce pred desatou vysedli na mole ostrova. Zatim jsme byli mezi prvnima, ale behem nasledujicich minut dorazily dalsi cluny. Nas instruktor Denis sel zaplatit poplatek, ktery je za vstup do narodniho parku Tun Sakaran Marine Park, do ktereho ostrov patri. Ostov byl jeste do pocatku 90.let nepristupny, protoze zde byla farma perlorodek. Dnes je zde jen jakesi muzeum. Na stene muzea byl plakat s vyobrazenymi jedovatymi hady Malajsie. I zde pry hadi jsou. Na zadneho jsme ale nenarazili. V zastupu jsme se vydali na vystup na vyhlidku, ktera je pry v nadmorske vysce 600m. To mi po prekonani tvrdil Denis. Po ceste jsou cedule udavajici 100m, 200 m...az 600m, ale to je udaj prekonane vzdalenosti. Stejne, jak jsem se s tim setkala v Tawau Hills Parku. Na netu jsem si nasla, ze nevyssi bod ostrova ma 353 m nad morem. Takze jsme splhali do zhruba tri set metru. Vystup to ale byl narocny, schudky ze dreva, kameny...brzy zacali odpadat prvni. Nejdrive Malajci, pak i nekteri prede mnou. Taky jsem mela na male a uz se chystala, ze vytahnu lahev s vodou a chvilicku vydechnu. Kdyz jsem ale videla, ze se vzdaluji vsem za mnou a prede mnou odpadavaji, pokracovala jsem. Mela jsem tak moznost byt na vrcholu mezi prvnimi peti.

Naskytl se mi krasny pohled. Krajina jako nekde v Polynesii. Brzy se nahrnuli vsichni "selfieckari" a zacal boj o nejlepsi momentku.
Kdyz jsem nafotila, co jsem potrebovala, vydala jsem se nazpet. Proti me stale proudily nove zastupy turistu. Dole jsem nahledla do kadi, kde vystavuji perlorodky, ale zadne jsem nevidela.
Dalsi staci byla vesnicka na kulech morskych ciganu. Ta je za ohybem sousedniho ostrova. Pomalu jsme proplouvali kolem chysi ze dreva a spletenych palmovych listu. Zamirilo k nam par deti na lodkach z vydlabaneho kmene. Obkrouzili jsme vesnici a jeli zpet k Bohey Dulang, kde jsme zpomalili na melkem pisecnem miste, kde jsme mohli pozorovat morske zelvy, respektive jejich stiny, prohanejici pod hladinou. Jakmile cinske osazenstvo nejakou zmercilo, zacal povyk.
Projeli jsme "zelvi melcinou" a zamirili k ostrovu Mantaguan. I zde meli svou zakladnu vojaci. Prakticky na kazdem. Ostrove je nejaka hlidka.
Mantaguan je dalsim nadhernym ostrovem s mnozstvim koralovych utesu a malebnou pisecnou plazi. S chuti jsem se ponorila do more. Dnes s dlouhymi leginami a trickem urcenym na vodni sporty. Takze mi dnes nehrozi dalsi spaleni. Kuze stale jeste pali.
Po hodine ve vode jsme poobedvali a pak nastala chvilka zabavy v podobe skakani z lode do vody. Nakonec se skakalo ze strechy clunu. Taky jsem si skocila. Po druhe jsme zamirili k poslednimu ostrovu dne, k Sibuanu.
Je to maly ostruvek, kam dnesni odpoledne zamirila spousta dalsich tour-operatoru. Cedule upozornovala, ze se tam nemuze provozovat nudismus. Prosla jsem se po plazi a opet se ponorila do more.
Nazpet se ujal kormidla desetilety syn naseho kapitana, ktery po celou dobu pomahal na lodi. Pekne klucik zvlada ovladat clun. V Semporne jsme byli pred patou.
Na dalsi den jsem si chtela zamluvit ostrovy Mabul a Kapalai, ale jiz je na tuto tour plno, presto mi nase ochotna recepcni tour zamluvila za stejnou cenu u jine spolecnosti pres sveho znameho.
Vypujcila jsem si dve knizky o podmorskem svete a studovala, ktere ze to ryby jsem videla.
Na veceri jsem se vydala do "centra deni" u pobrezi, kde je mnozstvi restauraci. Chtela jsem vyzkouset nejakou rybu nebo morskou potvoru. Nechala jsem se zlakat nabidkou Sukhothai restaurace. U humru, krabu a ryb nemeli v jidelnicku uvedeny ceny, tak jsem se zeptala. Za kilo humra 180 MYR, pritom jedna osoba zvladne asi 300g. I presto, ze na evropske pomery je to levne, na moje cestovni pomery to bylo dost. Ryba byla levna, ale nakonec jsem se nechala zlakat krabem. Za kg kraba si uctuji 35 MYR, bezne clovek sni tak za pulku. K tomu jsem si porucila klasicky kokosovy orech (musim toho vyuzit, ze jsou k dispozici).
Majitel vytahl dva zive kraby z kade, ukazal mi je a sel je dat pripravit. Dostala jsem je ve sladke sojove omacce se sezamem. A zacala rucni spinava prace. Ulamovani, okusovani, vycucavani. Nevim, jak dlouho jsem si "hrala" na preparatora, nez jsem vsechno chutne krabi maso vydolovala, ale musel na me byt pohled. Ne nadarmo mi dopredu pristavili na stul krabici s papirovymi ubrousky. Ruce a oblicej jsem mela od omacky. Bylo to ale vynikajici. I kdyz hladoveho cloveka by to nezasytilo. Zasytil me asi litr kokosove vody. Celkove jsem za veceri dala 22 ringgitu, tedy asi jen 5€. Zkuste si kraba objednat v Evrope!!

V cukrarne jsem si porucila kopecek zmrzliny ze zeleneho caje a sla zpet na hostel.
Pred vchodem instruktori a zamestnanci opet grilovali. Byla to oslava na rozloucenou s jednou holcinou, ktera tu nejaky cas stravila delanim potapecskeho kurzu. Hralo se na kytaru, zpivalo...Jef me pozval k nim. Dostala jsem talir kurecich kridelek a pivo (ze Singapuru). Instruktori asi nebudou muslimskeho vyznani. Takovi malajsti hippie.
Pozdeji Jef pustil video z dnesniho potapeni u ostrova Sipadan, ktery je chranenym uzemim sam o sobe. Denne ma na nej pristup jen omezeny pocet lidi a take cena tour je o hodne vyssi. Jako snorchlista bych zaplatila 750 MYR.
Prijemna atmosfera se zpevem vydrzela az do pul jedenacte. Pak se vsichni pomalu odebrali na kute. Zitra nas ceka dalsi tour.

Snorchlovaci vylet k ostrovum Mataking, Pandanan a Pom Pom

Sempornske souostrovi ma okolo 30 ostruvku. Zatimco samotne mesto nepusobi moc ciste a panensky, jakmile se navstevnik dostane na more k nekteremu z ostrovu, ma pocit, ze je v raji. Ne nadarmo patri souostrovi k vyhledavanym cilum vsech potapecu a i "pouhych" snorchlaru, jako jsem ja. Je to jedno z nejoblibenejsich turistickych letovisek Sabahu. A momentalne to vypada, ze sem prevazne jezdi cinsti turiste. Nas "bilich" tu moc neni.
Kdyz jsem si jeste z domu zamlouvala ubytovani v Borneo Global Sipadan Backpackers, zamluvila jsem si i jeden z vyletu. Za promo nabidku 135 MYR jsem mela jet snorchlovat k ostrovu Mabul a Kapalai. A melo se tak stat hned druhy den po mem prijezdu. Vcera ale plan zmenili, protoze skupinka cinskych turistu meza zajem o balicek 3 ostrovu-Mataking, Pandanan a Pom Pom. Pry mam cenu stejnou a pojedu s nimi. Bylo mi to jedno. Stejne bych nektery z dalsich dnu chtela na nektery z techto ostrovu. O Pom Pom jsem slysela, ze je podmorsky zivot hodne blizko brehu.
Ceny jednotlivych tour zaviseji od poctu navstivenych ostrovu. 1 ostrov 130 MYR, dva 150 MYR, tri 170 MYR. V cene obed.
O pul devate jsem byla nalozena spolecne s dalsimi na minivan a vyrazili jsme na molo, kde ma nas touroperator, ktery spravuje hostel, sidlo. Potapeci si vyzkouseli vystroj, snorchlari dostali svoje vybaveni. A po devate se vyrazilo na cestu. Zamirili jsme na najvzdalenejsi ostrov, kterym je Mataking. Cesta trvala asi hodinu. Bylo polojasno, nad vysokymi kopci ostrova Bohey Dulang se drzela mracna. Postupne se ale obloha projasnila a cely den jsme meli krasne.
Zakotvili jsme u jednoho cipu maleho struvku s belostnou pisecnou plazi a siji, po ktere se dalo dojit k druhe casti ostrova. Ostrov totiz vypada jako dva, ale za odlivu se nyni zalita pisecna sije obnazi. Uzasne misto. U sije stoji nejaky resort. Predpokladam, ze sem miri lide na libanky.
Na miste jsme meli stravit zhruba hodinu. Hned jsem skocila do more a nestacila zirat. Tolik druhu ryb jsem pohromade dlouho nevidela. Proplouvaly kolem koralu a sasanek. Castou je tu modra hvezdice. Zahledla jsem i zhruba metrovou rybu (nazvy si pak musim vyhledat v knizce, kterou pujcuji na recepci).
Pak jsem vylezla na breh, abych si nafotila nejake fotky "z raje" (a pak jimi stvala pratele ve studene Evrope :-)) . Potapeci pry videli i morskou zelvu.
Druhym navstivenym ostrovem byl Pandanan, ktery ale nemel tak zajimavy podmorsky svet. Mozna pro potapece. Nepotapeci vetsinou travili cas na plazi.
Zde jsme poobedvali. A pak se presunuli k ostrovu Pom Pom. Cast pobrezi vypada trochu neuklizene, protoze tu probiha vystavba nejakeho chatkoveho resortu. Ve vode je ale jiz ze clunu videt bohaty podmorsky svet. Koraly se tahnou az k plazi. Instruktor potapeni Jef mi poradil, kam mam jit snorchlovat. Kotvili jsme u mola, tak jsem mela hodinu na pruzkum. Zamirila jsem mimo ruch snorchlaru a najednou se prede mnou objevila prvni, druha, treti morska zelva. Jedna spala pod koralem. Nakonec jsem jich videla asi osm. Vsechny jakoby "letaly". To byl jeden z nejhezcich zazitku dnesniho dne.
Ne takovy zazitek byla ta pripalena zada a nohy...a to jsem se mazala. Takze barvu jsem jiz chytila a nasledujici dny snorchl v slouhem obleceni, jak to delaji cinsti turiste.
Nazpet jsme se vratili kolem pate. Hned jsem se zapsala na dalsi tour.
Veceri jsem pak resila u Al-Fazara (tam, kde jsem byla na polevce). Ryze padthai a kokosovy orech.